Souhlasím Na našem webu Zdraví bez chemie využíváme soubory cookies. Díky nim můžeme naše stránky upravit tak, aby fungovaly jednoduše a efektivně a co nejvíce vám vyhovovaly. Pokud budete i nadále využívat naše stránky, aniž byste si změnili nastavení, budeme to považovat za váš souhlas s používáním cookies. Více o souborech CookiesOchrana osobních údajů

.

Poslední příspěvky

Už jste slyšeli o post-COVID syndromu?

Už jste slyšeli o post-COVID syndromu?

Marie Dufková čen 11, 2021 Pro zdraví 0Komentáře

Pokud jste prodělali COVID-19, může se u vás vyvinout post-COVID syndrom. Níže si přečtěte, co je post-COVID syndrom, jak probíhá a jaká následná lékařská vyšetření se doporučují. 

Co je post-COVID syndrom?

Samotné onemocnění COVID-19 má u každého jiný průběh a délku, u některých lidí se post-COVID příznaky projevují i několik měsíců. Post-COVID syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se rozvíjejí 12 a více týdnů po začátku onemocnění COVID-19 a které nelze vysvětlit jinou příčinou. 

Jak se post-COVID syndrom projevuje?

Mezi nejčastěji zmiňované příznaky post-COVID syndromu patří:

  • extrémní únava, svalová slabost
  • Dušnost a zhoršené dýchání při fyzické aktivitě
  • Bolest na hrudi a nepříjemné pocity na hrudi
  • dlouhotrvající kašel
  • Neschopnost soustředění, výpadky paměti, problémy se spánkem
  • Výkyvy nálad, někdy doprovázené depresemi a dalšími psychickými problémy
  • Bolesti hlavy, kloubů, smyslové poruchy, mravenčení
  • zažívací potíže - průjem, zácpa, nevolnost, zvracení

Uvědomte si však, že post-COVID syndrom může postihnout jakýkoli orgánový systém v lidském těle.

Prodělal/a jsem COVID-19 a mám některé z uvedených příznaků, co mám dělat?

Pacientům, kteří prodělali COVID-19, se doporučuje navštívit svého praktického lékaře. Praktický lékař zkontroluje stav pacienta po COVIDu, přetrvávající potíže a případně provede krevní test. Pokud má praktický lékař podezření na postižení dýchacích cest po COVIDU, bude pacient odeslán k ambulantnímu pneumologovi, který provede podrobné pneumologické vyšetření včetně screeningu (RTG nebo CT plic), vyšetření plicních funkcí, zátěžový test aktivity (např. chůze na krátkou vzdálenost), který odhalí přítomnost latentní respirační insuficience.

A co ještě?

Pacient zůstává v péči svého praktického lékaře. Pneumolog i praktický lékař budou moci vyšetřit jakékoli známky plicního postižení. Pokud se zjistí jiné (mimoplicní) postižení pacienta, může pneumolog nebo praktický lékař pacienta okamžitě odeslat k příslušnému specialistovi (například kardiologovi).

Chci zlepšit imunitu

Zanechte svou odpověď

*
**(Nezveřejněno)
*(Site url s http://)
*