Syndrom neklidných nohou: pomůže komprese a hořčík? Co říká věda

Sednete si večer k televizi nebo si lehnete do postele a nohy si začnou dělat, co chtějí. Mravenčení, pnutí a neodbytné nutkání se zvednout a projít. Jakmile vstanete, je to pryč; jakmile si lehnete, vrátí se. Listopadové večery, kdy trávíme víc hodin vsedě, tyhle potíže dobře odhalí. V tomto článku vysvětlujeme, co je syndrom neklidných nohou, jak ho odlišit od křečí a nemocných žil, co o železe, hořčíku a kompresi říkají studie a kdy mají kompresní podkolenky smysl a kdy ne.

Jak se syndrom neklidných nohou pozná

Diagnóza se nestanovuje z krve ani z přístroje, ale z rozhovoru. Mezinárodní skupina IRLSSG (Allen a kol., 2014) vyžaduje splnění všech pěti kritérií:

1. Nutkání pohybovat nohama, obvykle spolu s nepříjemnými pocity v nohou.
2. Potíže začínají nebo se zhoršují v klidu, vsedě nebo vleže.
3. Pohyb je zmírní, alespoň po dobu, kdy trvá (chůze, protahování).
4. Potíže jsou horší večer a v noci než přes den.
5. Příznaky nelze vysvětlit jinou příčinou, například nočními křečemi, žilním městnáním, otokem nohou, bolestí svalů, artrózou nebo zvykovým pohupováním nohou.

Páté kritérium přibylo v roce 2014 právě proto, že se neklidné nohy často pletou s jinými potížemi. Pokud vás v noci budí bolestivé stažení lýtka, přečtěte si spíš článek Noční křeče v lýtkách: pomůže hořčík?.

Jak časté to je

Ve studii REST (Allen a kol., 2005) odpovídalo 15 391 dospělých z USA a západní Evropy. Jakékoli příznaky neklidných nohou za poslední rok uvedlo 7,2 % z nich, alespoň jednou týdně 5,0 % a klinicky významné potíže (nejméně dvakrát týdně a středně až silně obtěžující) 2,7 %. Z této poslední skupiny o potížích mluvilo se svým praktickým lékařem 81 % lidí, ale diagnózu dostalo jen 6,2 %. Přehled v JAMA (2026) dodává, že ženy jsou postiženy asi dvakrát častěji než muži a ve věku nad 65 let má potíže kolem 10 % lidí.

Proč vznikají: železo, dopamin a někdy i žíly

Podle souhrnu v Nature Reviews Disease Primers (Manconi a kol., 2021) stojí v pozadí kombinace dědičných vloh, nedostatku železa v mozku a změněné funkce dopaminového systému. Proto se neklidné nohy častěji objevují při chudokrevnosti z nedostatku železa (23,9 %), při selhání ledvin (24 %) a ve třetím trimestru těhotenství (22 %), jak shrnuje JAMA 2026.

Méně známá je souvislost s žilami. Švédský neurolog Karl-Axel Ekbom, který nemoc ve 40. letech popsal, uvažoval o žilním městnání jako o jedné z příčin. Americká studie z flebologické praxe (McDonagh a kol., 2007) zjistila neklidné nohy u 36 % ze 174 pacientů s žilními potížemi oproti 19 % u kontrol a téměř všichni lidé s neklidnýma nohama měli na ultrazvuku známky chronického žilního onemocnění. To neznamená, že žíly jsou příčinou u každého. Znamená to, že část lidí má obě potíže současně a že tíha, pnutí a neklid z žilního městnání se od RLS těžko odlišují.

Proč jsou kompresní podkolenky I. třídy jiné než „něco na nohy“

Na neklidné nohy se prodává ledacos: magnetické náramky, mýdlo pod prostěradlo, masážní gely. Pro většinu z toho neexistuje žádná kontrolovaná studie. Komprese je v tomto ohledu jiná ve dvou věcech: má alespoň malý počet randomizovaných studií a má jasný fyzikální účinek, protože odstupňovaný tlak od kotníku nahoru zrychluje odtok žilní krve a zmenšuje večerní otok.

Lýtkové zdravotní kompresivní punčochy MEDIAL Distribuce 1. KT mají tlak 15–21 mmHg v kotníku. To je úroveň, která se běžně používá u těžkých nohou, počínajících křečových žil a v těhotenství, a dá se bez potíží obléct i bez pomůcek. Vyšší třídy jsou pro pokročilá žilní onemocnění a na samotné neklidné nohy pro ně důkazy nejsou.

Upřímně: kompresní podkolenky nejsou lék na syndrom neklidných nohou a žádná odborná společnost je jako léčbu první volby neuvádí. Jsou rozumným, levným a bezpečným pokusem u lidí, kteří mají večer těžké nebo oteklé nohy, křečové žíly, sedavé či stojací zaměstnání nebo jsou těhotné. Pokud po dvou až třech týdnech nepoznáte rozdíl, komprese pro vás v této věci nejspíš řešením není.

Cena a parametry

Zobrazit kompresní podkolenky 1. třídy

Co říká věda

Železo: první věc, kterou zkontrolovat

Doporučený postup Americké akademie spánkové medicíny (Winkelman a kol., 2025) začíná dvěma kroky ještě před jakýmkoli lékem: u všech pacientů s významnými potížemi vyšetřit ferritin a saturaci transferinu a odstranit zhoršující faktory, tedy alkohol, kofein, některá antihistaminika, antidepresiva a léky blokující dopamin a neléčenou spánkovou apnoe. Železo se má podle doporučení doplňovat při ferritinu do 75 µg/l nebo saturaci transferinu pod 20 %, tedy při hodnotách, které laboratoř běžně označí za normální.

Cochranův přehled (Trotti a Becker, 2019) uzavírá, že léčba železem ve srovnání s placebem pravděpodobně zmírňuje neklid i celkovou závažnost RLS a nevede k významně většímu počtu nežádoucích účinků. Rozhodnutí o formě a dávce ale patří lékaři; nadbytek železa je škodlivý a bez krevních testů ho doplňovat nemá smysl.

Hořčík: oblíbený, ale nejistý

Hořčík se na neklidné nohy doporučuje hlavně proto, že se doporučuje na křeče. Systematický přehled Marshall a kol. (2019) prošel 855 abstraktů a našel osm použitelných prací: jednu randomizovanou studii, tři série případů a čtyři kazuistiky. Jediná randomizovaná studie účinek neprokázala, mohla ale být příliš malá. Autoři doslova uvádějí, že nelze říci, zda hořčík pomáhá a komu.

Od té doby přibyla íránská studie (Jadidi a kol., 2022) se 75 pacienty rozdělenými do tří skupin: 250 mg oxidu hořečnatého, 40 mg vitaminu B6, nebo placebo. Po prvním měsíci se skupiny nelišily, po druhém měly obě aktivní skupiny nižší závažnost potíží a lepší spánek. Studie byla jen jednoduše zaslepená a malá, takže ji berme jako důvod k opatrnému optimismu, ne jako důkaz.

Komprese: malé, ale kontrolované studie

Turecká randomizovaná studie (Kaplan a kol., 2024) zařadila 63 těhotných žen s RLS. Polovina nosila tři týdny kompresní punčochy od rána do večera, polovina placebo punčochu bez tlaku. Skóre závažnosti kleslo v kompresní skupině z 21,3 na 8,9 bodu a v placebo skupině z 21,0 na 12,2 bodu; rozdíl byl statisticky významný a účinek nastupoval zhruba po čtyřech dnech. Za povšimnutí stojí, že se výrazně zlepšila i placebo skupina, což je u RLS typické.

Starší americká studie (Lettieri a Eliasson, Chest 2009) testovala přístrojovou pneumatickou kompresi, tedy nafukovací návleky nošené nejméně hodinu denně před obvyklým nástupem potíží. U 35 pacientů kleslo po měsíci skóre závažnosti ze 14,1 na 8,4 bodu a třetina lidí s funkčním přístrojem měla úplnou úlevu, v kontrolní skupině nikdo. Přístrojová komprese ale není totéž co punčochy: tlak je vyšší a přerušovaný. Systematický přehled nelékových postupů (Harrison a kol., 2019) řadí kompresní přístroje spolu s cvičením mezi postupy s pozitivním výsledkem, zároveň ale upozorňuje, že studií je málo a jejich kvalita není vysoká.

Když jsou ve hře žíly

V práci Kantera (1995) mělo příznaky RLS 22 % z 1 397 lidí, kteří přišli s křečovými žilami. Po skleroterapii udávalo úlevu od neklidných nohou 98 % ze 113 ošetřených; do dvou let se potíže vrátily u 28 %. Hayes a kol. (2008) popsali po laserovém ošetření nedomykavých žil pokles skóre RLS z 26,9 na 5,5 bodu. Obě studie byly bez náhodného rozdělení a bez placeba, a proto jejich čísla nejspíš nadhodnocují skutečný účinek. Podporují ale praktický závěr: máte-li neklidné nohy a zároveň viditelné křečové žíly nebo otoky, má smysl nechat si žíly vyšetřit a kompresi vyzkoušet.

Srovnání možností

Konkurence je tady v něčem jednoznačně lepší: u středně těžkého a těžkého syndromu neklidných nohou mají nejsilnější důkazy železo a léky od neurologa, ne punčochy ani doplňky stravy.

Co podkolenky obsahují a co v nich není

• Nylon (polyamid), 70 %: pevné a hladké nosné vlákno.
• Spandex (elastan), 30 %: vytváří tlak a vrací úplet do tvaru.
• Odstupňovaný tlak: nejvyšší u kotníku (15–21 mmHg), směrem ke kolenu klesá.
• Bezešvý úplet: nic netlačí ani nedře na nártu a pod kolenem.

Co v nich není: latex, léčivé látky, magnety ani „aktivní“ vlákna se slibovaným účinkem na nervy. Účinek je čistě mechanický.

Pro koho mají smysl

• Lidé s neklidnýma nohama a křečovými žilami nebo večerními otoky kotníků, viz Křečové žíly a kompresivní terapie.
• Těhotné ženy, u kterých jsou neklidné nohy časté a výběr léků omezený, viz Kompresní punčochy v těhotenství.
• Lidé se sedavým zaměstnáním, kterým potíže začínají po dlouhém sezení, viz Kompresní podkolenky pro sedavé zaměstnání.
• Profese na nohou: prodavačky, kuchaři, zdravotníci s těžkýma nohama na konci směny.
• Cestující v autobuse, vlaku nebo letadle, kde se nelze projít, kdykoli nohy začnou zlobit.
• Kdo dává přednost české značce: srovnatelnou I. třídu nabízí Avicenum 140 podkolenky od výrobce ARIES a.s., více v článku jak vybrat Avicenum.

Komu naopak nepomohou: lidem s těžkým RLS každou noc, s prokázaným nedostatkem železa nebo s potížemi vyvolanými lékem. Tam je na řadě lékař.

Jak postupovat krok za krokem

1. Nechte si udělat krevní testy. Krevní obraz, ferritin, saturace transferinu, ledviny a glykemie. Vezměte s sebou seznam všech léků včetně volně prodejných léků na spaní a alergii.
2. Dva týdny si pište deník. Kdy potíže přišly, co jste ten den pili a jedli, kolik jste se hýbali. Často se ukáže souvislost s večerní kávou, alkoholem nebo dlouhým sezením.
3. Změřte nohu ráno. Obvod nad kotníkem a v nejširším místě lýtka, podle návodu jak změřit velikost kompresních punčoch. Mezi dvěma velikostmi rozhoduje kotník.
4. Oblékejte podkolenky ráno, než nohy otečou, a noste je do večera. Ve studii Kaplan a kol. je ženy sundávaly před spaním. Na noc je nenechávejte, více v článku lze v kompresních punčochách spát?.
5. Večer se 10–15 minut hýbejte. Krátká procházka, protažení lýtek a zadní strany stehen, výpony na špičky. Intenzivní trénink těsně před spaním může potíže naopak zhoršit.
6. Omezte kofein po obědě a alkohol večer. Obojí uvádí doporučení AASM 2025 mezi zhoršujícími faktory. Pomáhá i pravidelná doba spánku.
7. Vyhodnoťte to po třech týdnech. Tak dlouho trvala studie s punčochami. Pokud se nic nezměnilo nebo potíže přicházejí častěji než dvakrát týdně, vraťte se k lékaři.

Certifikace a důvěryhodnost

Zdravotní kompresivní punčochy MEDIAL Distribuce jsou zdravotnický prostředek s označením CE v kompresní třídě CCL I (15–21 mmHg). Distribuuje je česká firma MEDIAL, která se specializuje na zdravotnické prostředky a kompresní pomůcky. Alternativní řada Avicenum pochází od českého výrobce ARIES a.s.; řada Avicenum 140 není zdravotnický prostředek, ale komfortní komprese I. třídy.

Informace v článku vycházejí z diagnostických kritérií IRLSSG, doporučeného postupu Americké akademie spánkové medicíny 2025, přehledu v časopise JAMA z roku 2026, Cochranova přehledu o železe a z jednotlivých klinických studií. Úplný seznam najdete na konci článku. Zajímavost na okraj: sezonní studie z Innsbrucku a Říma (Liguori a kol., 2020) zjistila, že potíže bývají o něco horší v létě než v zimě, takže podzim sám o sobě viníkem není; spíš si jich při dlouhých večerech vsedě víc všimneme.

Často kladené otázky

Související produkty a články

• Lýtkové kompresní punčochy 1. KT s otevřenou špicí (288 Kč): stejná třída, když vám zavřená špice tlačí na prsty.
• Avicenum 140 podkolenky s patou (286 Kč): I. třída od českého výrobce ARIES a.s., dodání od dodavatele.
• Minus Age Magnesium (790 Kč): hořčík ve formě bisglycinátu, pokud ho chcete po poradě s lékařem vyzkoušet.
• Textilní navlékač kompresních punčoch Avicenum (83 Kč): usnadní oblékání, hlavně seniorům a těhotným.

Mohlo by vás zajímat: Noční křeče v lýtkách: pomůže hořčík?, Jak dlouho nosit kompresní punčochy a lze v nich spát? a Kompresní punčochy v těhotenství.

Závěr

Syndrom neklidných nohou je častá a často nerozpoznaná neurologická porucha. Nejvíc důkazů má vyšetření železa, úprava léků a životosprávy a u těžších forem léčba od neurologa. Hořčík má důkazy nejisté. Kompresní podkolenky I. třídy nejsou lék, ale bezpečný a levný pokus, který dává největší smysl lidem s křečovými žilami, otoky, v těhotenství a po dlouhém sezení či stání. Vyzkoušejte je tři týdny a výsledek poctivě vyhodnoťte.

Kompresní podkolenky 1. třídy se zavřenou špicí

Zdroje a další čtení

1. Allen RP, Picchietti DL, Garcia-Borreguero D, et al. Restless legs syndrome/Willis-Ekbom disease diagnostic criteria: updated International Restless Legs Syndrome Study Group (IRLSSG) consensus criteria. Sleep Med. 2014;15(8):860–873. PMID: 25023924
2. Allen RP, Walters AS, Montplaisir J, et al. Restless legs syndrome prevalence and impact: REST general population study. Arch Intern Med. 2005;165(11):1286–1292. PMID: 15956009
3. Winkelman JW, Wipper B. Restless Legs Syndrome: A Review. JAMA. 2026;335(8):703–714. PMID: 41563785
4. Winkelman JW, Berkowski JA, DelRosso LM, et al. Treatment of restless legs syndrome and periodic limb movement disorder: an American Academy of Sleep Medicine clinical practice guideline. J Clin Sleep Med. 2025;21(1):137–152. PMID: 39324694
5. Manconi M, Garcia-Borreguero D, Schormair B, et al. Restless legs syndrome. Nat Rev Dis Primers. 2021;7(1):80. PMID: 34732752
6. Trotti LM, Becker LA. Iron for the treatment of restless legs syndrome. Cochrane Database Syst Rev. 2019;1(1):CD007834. PMID: 30609006
7. Marshall NS, Serinel Y, Killick R, et al. Magnesium supplementation for the treatment of restless legs syndrome and periodic limb movement disorder: A systematic review. Sleep Med Rev. 2019;48:101218. PMID: 31678660
8. Jadidi A, Rezaei Ashtiani A, Khanmohamadi Hezaveh A, Aghaepour SM. Therapeutic effects of magnesium and vitamin B6 in alleviating the symptoms of restless legs syndrome: a randomized controlled clinical trial. BMC Complement Med Ther. 2022;23(1):1. PMID: 36587225
9. Kaplan Ö, Başer M, Özgün MT. The effect of compression stockings on the complaints, well-being and sleep quality of pregnant women with restless legs syndrome: a randomized controlled study. Rev Assoc Med Bras. 2024;70(7):e20240145. PMID: 39166663
10. Lettieri CJ, Eliasson AH. Pneumatic compression devices are an effective therapy for restless legs syndrome: a prospective, randomized, double-blinded, sham-controlled trial. Chest. 2009;135(1):74–80. PMID: 19017878
11. McDonagh B, King T, Guptan RC. Restless legs syndrome in patients with chronic venous disorders: an untold story. Phlebology. 2007;22(4):156–163. PMID: 18265529
12. Kanter AH. The effect of sclerotherapy on restless legs syndrome. Dermatol Surg. 1995;21(4):328–332. PMID: 7728485
13. Hayes CA, Kingsley JR, Hamby KR, Carlow J. The effect of endovenous laser ablation on restless legs syndrome. Phlebology. 2008;23(3):112–117. PMID: 18467618
14. Harrison EG, Keating JL, Morgan PE. Non-pharmacological interventions for restless legs syndrome: a systematic review of randomised controlled trials. Disabil Rehabil. 2019;41(17):2006–2014. PMID: 29561180
15. Liguori C, Holzknecht E, Placidi F, et al. Seasonality of restless legs syndrome: symptom variability in winter and summer times. Sleep Med. 2020;66:10–14. PMID: 31770614

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy a železo doplňujte jen na základě krevních testů. Při jednostranném otoku, bolesti nebo zarudnutí nohy vyhledejte lékaře neprodleně. Údaje o produktech platí k 10. 11. 2026. Máte dotaz k výběru velikosti nebo třídy? Napište na info@zdravibezchemie.cz nebo volejte +420 739 348 635.